WEBVTT

00:00:00.000 --> 00:00:04.800
V tomto videu se zamyslíme
nad původem algebry.

00:00:04.800 --> 00:00:07.019
Původ algebry.

00:00:07.019 --> 00:00:10.663
A slovo algebra
zvláště ve spojení s tím,

00:00:10.693 --> 00:00:15.643
co algebra dnes reprezentuje,
pochází z této knihy,

00:00:15.689 --> 00:00:18.307
Respektive toto je strana z této knihy.

00:00:20.800 --> 00:00:22.667
Český překlad zní:

00:00:22.667 --> 00:00:25.667
"Souhrnné pojednání o počítání
pomocí doplňování a vyrovnávání"

00:00:25.667 --> 00:00:30.970
Byla napsána perským matematikem,
který žil v Bagdádu

00:00:30.970 --> 00:00:33.615
myslím, že v osmém nebo devátém století.

00:00:33.615 --> 00:00:38.690
Vlastně to bylo roku 820 našeho letopočtu,
když tuto knihu napsal.

00:00:38.695 --> 00:00:41.350
A algebra je arabské slovo.

00:00:41.350 --> 00:00:43.509
Zde máme název knihy, který zvolil,

00:00:43.509 --> 00:00:45.270
je to arabský název.

00:00:45.270 --> 00:00:48.467
Algebra znamená obnovení nebo doplnění

00:00:48.467 --> 00:00:55.084
obnovení nebo doplnění.

00:00:55.084 --> 00:00:58.369
A v této knize to spojil
s velmi specifickou operací:

00:00:58.369 --> 00:01:03.497
s přesunem něčeho z jedné strany rovnice
na stranu druhou.

00:01:03.517 --> 00:01:06.586
Můžeme to vidět tady, 
já sice neumím arabsky,

00:01:06.586 --> 00:01:10.400
ale umím nějaké jazyky,
které si půjčili něco z arabštiny

00:01:10.400 --> 00:01:12.230
nebo možná arabština od nich.

00:01:12.230 --> 00:01:14.781
Tady se píše: Toto je Al Kitab.

00:01:14.781 --> 00:01:18.353
Umím urdsky a hindsky akorát na to,
abych porozuměl dobrému indickému filmu.

00:01:18.353 --> 00:01:20.130
"Kitab" znamená "kniha",

00:01:20.130 --> 00:01:23.302
takže tato část je "kniha".

00:01:23.302 --> 00:01:27.053
Al-muhktasar, myslím,
že to znamená souhrnná,

00:01:27.053 --> 00:01:29.904
i když neznám slovo pro "souhrnná",
ale to by mohlo být ono.

00:01:29.904 --> 00:01:36.585
Fi hisab, hisab znamená počítání
v urdštině, takže toto je počítání.

00:01:36.585 --> 00:01:38.738
Al-Gabry - toto je kořen slova.

00:01:38.738 --> 00:01:41.021
Toto je ta slavná algebra.
Zde se objevuje.

00:01:41.021 --> 00:01:43.363
Toto je "doplňování"

00:01:43.363 --> 00:01:46.478
Můžete si to představit jako "doplňování".

00:01:46.478 --> 00:01:52.435
A nyní wa'l-muqabala, což v podstatě
znamená "vyrovnávání" či "vyvažování".

00:01:52.467 --> 00:01:55.631
Doplňování a vyrovnávání.

00:01:55.631 --> 00:02:01.913
Takže když to přeložíme, i když
toto video není o překládání z arabštiny..

00:02:01.947 --> 00:02:10.624
Překlad zní: "Souhrnné pojednání
o počítání pomocí doplňování a vyrovnávání"

00:02:10.624 --> 00:02:15.394
Je to jen hrubý, přibližný překlad,
ale je zdrojem, původem slova "algebra".

00:02:15.412 --> 00:02:18.146
Je to velmi, velmi důležitá kniha.

00:02:18.146 --> 00:02:21.467
Nejen proto, že v ní bylo poprvé
použito slovo algebra,

00:02:21.467 --> 00:02:25.000
ale také proto, že mnoho lidí vidí
tuto knihu jako první úkaz toho,

00:02:25.000 --> 00:02:32.000
že algebra zavedla mnoho
moderních myšlenek.

00:02:32.050 --> 00:02:36.523
Těmi je například vyvažování rovnic,
abstrakci příkladů

00:02:36.543 --> 00:02:38.995
a ne pokoušení se
o jednorázové řešení tu a tam.

00:02:39.000 --> 00:02:46.760
Ale Al-Khwarizmi nebyl první.
Tento člověk žil v Bagdádu

00:02:46.800 --> 00:02:50.650
a v této části světa se našlo
hodně z historie algebry.

00:02:50.667 --> 00:02:53.133
Ale on tam žil kolem osmého-devátého století

00:02:53.133 --> 00:02:56.160
- Nakreslím tu takovou malou časovou osu -

00:02:56.160 --> 00:02:58.000
abychom měli lepší představu.

00:02:58.000 --> 00:03:01.431
Takže tady ji máme,

00:03:01.431 --> 00:03:05.133
a bez ohledu na to, zda jste nebo nejste věřící,

00:03:05.133 --> 00:03:09.159
většina našich dat se odvíjí od Kristova narození.

00:03:09.159 --> 00:03:11.796
To je tady,

00:03:11.796 --> 00:03:13.704
označím to křížem.

00:03:13.704 --> 00:03:15.462
Jako nevěřící můžeme říci

00:03:15.462 --> 00:03:18.473
našeho letopočtu / před naším letopočtem,

00:03:18.473 --> 00:03:19.766
pokud chceme být věřící,

00:03:19.766 --> 00:03:20.566
říkáme A.D. Anno Domini, to znamená

00:03:20.566 --> 00:03:22.164
„léta Páně“

00:03:22.164 --> 00:03:25.333
Latinsky Anno Domini,

00:03:25.333 --> 00:03:26.434
znamená „léta Páně“

00:03:26.434 --> 00:03:28.950
a v náboženském kontextu

00:03:28.950 --> 00:03:30.482
na místo "před naším letopočtem"

00:03:30.482 --> 00:03:32.433
říkáme "před Kristem" (BC)

00:03:32.433 --> 00:03:36.133
ale tak či onak, toto je rok 1000

00:03:36.133 --> 00:03:37.533
našeho letopočtu,

00:03:37.533 --> 00:03:39.667
toto je rok 2000 našeho letopočtu,

00:03:39.667 --> 00:03:41.652
a teď jsme samozřejmě,

00:03:41.652 --> 00:03:44.831
v době, kdy dělám toto video, někde tady ...

00:03:44.831 --> 00:03:48.733
a toto, toto je 1000 před naším letopočtem,

00:03:48.733 --> 00:03:52.296
toto je 2000 před naším letopočtem.

00:03:52.296 --> 00:03:55.000
Takže první zmínky,

00:03:55.000 --> 00:03:56.234
a toto je jen to, co jsme dosud našli,

00:03:56.234 --> 00:03:57.369
určitě kdybychom mohli kopat víc,

00:03:57.369 --> 00:03:58.835
našli bychom další důkazy

00:03:58.835 --> 00:04:01.121
o jiných civilizacích a lidech,

00:04:01.121 --> 00:04:04.569
kteří přišli na hodně myšlenek z algebry,

00:04:04.569 --> 00:04:06.311
ale naše první záznamy o lidech,

00:04:06.311 --> 00:04:09.533
kteří opravdu zkoumali myšlenky, které jsou podstatou algebry,

00:04:09.533 --> 00:04:12.200
pocházejí ze starobylého Babylonu.

00:04:12.200 --> 00:04:14.906
Kolem roku 2000 před naším letopočtem,

00:04:14.906 --> 00:04:21.565
před Kristem, někdy tehdy,

00:04:21.565 --> 00:04:23.023
když měli kamenné desky,

00:04:23.023 --> 00:04:24.867
z nich se dá usuzovat, že lidé zkoumali

00:04:24.867 --> 00:04:26.253
některé ze základních myšlenek algebry.

00:04:26.253 --> 00:04:27.669
Nepoužívali stejné symboly,

00:04:27.669 --> 00:04:31.133
nereprezentovali čísla stejně,

00:04:31.133 --> 00:04:33.200
ale pracovali na algebře

00:04:33.200 --> 00:04:35.800
a to bylo, zopakuji, v této části světa.

00:04:35.800 --> 00:04:38.733
Babylon byl někde ... někde tady

00:04:38.733 --> 00:04:42.400
a Babylon držel sumerské tradice,

00:04:42.400 --> 00:04:45.400
tato oblast se jmenovala Mezopotámie,

00:04:45.400 --> 00:04:47.186
což v řečtině znamená "mezi dvěma řekami",

00:04:47.186 --> 00:04:49.733
ale to jsou první zmínky o lidech,

00:04:49.733 --> 00:04:51.744
kteří začali s tím,

00:04:51.744 --> 00:04:54.720
co nazýváme "pravou" algebrou.

00:04:54.720 --> 00:04:56.200
A pak přeskočíme

00:04:56.200 --> 00:04:58.992
a myslím, že ani historici nevědí

00:04:58.992 --> 00:05:03.800
o všech případech, kdy lidé používali algebru.

00:05:03.800 --> 00:05:08.267
Ale hlavní příspěvky do algebry

00:05:08.267 --> 00:05:11.533
vidíme zde v Babylóně před 2000 lety,

00:05:11.533 --> 00:05:14.171
a pak, když skočíme do roku 200-300 AD,

00:05:14.171 --> 00:05:15.582
zde,

00:05:15.582 --> 00:05:18.169
máte tu řeckého džentlmena, který žil v Alexandrii

00:05:18.169 --> 00:05:22.000
- Zde máme Řecko, ale on žil v Alexandrii,

00:05:22.000 --> 00:05:25.041
která byla tehdy součástí Římské říše.

00:05:25.041 --> 00:05:28.000
Takže Alexandria je přesně tady,

00:05:28.000 --> 00:05:29.432
a tento pán se jmenoval

00:05:29.432 --> 00:05:32.041
Diophantus.

00:05:32.041 --> 00:05:33.467
- Nevím jak se to vyslovuje -

00:05:33.467 --> 00:05:36.867
Dio ... Diophantus ... v českém přepisu Diofantos

00:05:36.867 --> 00:05:40.244
a tomu se říká "otec algebry"

00:05:40.244 --> 00:05:44.508
A je diskutabilní, jestli je to Diofantos nebo Al-Khwarizmi,

00:05:44.508 --> 00:05:48.531
který začal používat tyto myšlenky o vyrovnávání rovnic

00:05:48.533 --> 00:05:50.667
a vyprávět o čisté matematice,

00:05:50.667 --> 00:05:53.548
zatímco Diofantos se více soustředil na konkrétní příklady

00:05:53.548 --> 00:05:57.032
a oba přišli až po Babyloňanech,

00:05:57.032 --> 00:05:59.061
ačkoli oba přispěli svým způsobem,

00:05:59.061 --> 00:06:01.361
nekopírovali jen to, co Babyloňané udělali.

00:06:01.361 --> 00:06:03.733
Měli své vlastní, unikátní příspěvky

00:06:03.733 --> 00:06:06.328
k tomu, co dnes nazýváme algebra,

00:06:06.328 --> 00:06:08.733
ale mnoho, obzvláště západních historiků,

00:06:08.733 --> 00:06:11.282
považuje Diofanta za otce algebry

00:06:11.282 --> 00:06:13.816
a Al-Khwārizmī je ten,

00:06:13.816 --> 00:06:16.212
jehož jiní považují za otce algebry, protože

00:06:16.212 --> 00:06:18.352
významně přispěl.

00:06:18.352 --> 00:06:20.347
Pokud půjdete do roku 600 našeho letopočtu,

00:06:20.347 --> 00:06:22.221
kolem 600 našeho letopočtu,

00:06:22.221 --> 00:06:26.067
tehdy žil další slavný matematik z historie algebry,

00:06:26.067 --> 00:06:29.800
Brahma Gupta z Indie,

00:06:29.800 --> 00:06:32.667
Brahma Gupta ... z Indie,

00:06:32.667 --> 00:06:34.692
Nevím, kde přesně

00:06:34.692 --> 00:06:36.431
v Indii žil, měl bych si to zjistit.

00:06:36.431 --> 00:06:39.161
Doufám, že to bylo zhruba ... zhruba tam,

00:06:39.161 --> 00:06:42.733
a on také významně přispěl.

00:06:42.733 --> 00:06:45.768
A pak máme samozřejmě Al-Khwārizmī'a,

00:06:45.768 --> 00:06:48.667
který žil tady,

00:06:48.667 --> 00:06:52.513
a Al-Khwārizmī 'je ten,

00:06:52.513 --> 00:06:56.329
kterému připisujeme pojmenování "algebra",

00:06:56.329 --> 00:06:57.862
které pochází z arabského slova "obnovení"

00:06:57.862 --> 00:07:01.841
A někteří ho považují, pokud ne za otce algebry,

00:07:01.841 --> 00:07:04.118
i když někteří říkají, že jím je,

00:07:04.118 --> 00:07:05.892
je jedním z otců algebry,

00:07:05.892 --> 00:07:09.278
protože opravdu začal přemýšlet o algebře v abstraktní rovině,

00:07:09.278 --> 00:07:11.025
bez nějakých konkrétníc příkladů tak,

00:07:11.025 --> 00:07:12.492
jako by o této oblasti

00:07:12.492 --> 00:07:16.800
přemýšlel dnešní matematik.