1
00:00:00,137 --> 00:00:03,002
Lidé již tisíce let
jen na základě pozorování

2
00:00:03,002 --> 00:00:05,867
okolního prostředí vědí,

3
00:00:05,867 --> 00:00:07,207
že existují různé látky.

4
00:00:07,207 --> 00:00:10,333
A tyto látky mají různé vlastnosti.

5
00:00:10,333 --> 00:00:11,954
Nejenom že mají různé vlastnosti.

6
00:00:11,954 --> 00:00:14,745
Některé odráží světlo a jiné ne.

7
00:00:14,745 --> 00:00:17,601
Můžou mít také určitou barvu nebo teplotu,

8
00:00:17,601 --> 00:00:20,457
můžou být kapalné, plynné nebo pevné.

9
00:00:20,457 --> 00:00:22,108
Zároveň jsme si začali všímat,

10
00:00:22,108 --> 00:00:24,867
jak spolu reagují v daných podmínkách.

11
00:00:24,867 --> 00:00:27,663
Tady mám obrázky některých látek.

12
00:00:27,663 --> 00:00:31,477
Nalevo je uhlík v podobě grafitu.

13
00:00:31,477 --> 00:00:36,069
Napravo je olovo a dole zlato.

14
00:00:36,069 --> 00:00:38,719
A tyhle všechny obrázky

15
00:00:38,719 --> 00:00:41,369
jsou z webové stránky napsané nahoře.

16
00:00:41,369 --> 00:00:45,453
Všechno to jsou pevné látky,
ale zároveň nám může připadat,

17
00:00:45,453 --> 00:00:47,395
že to vypadá, jako by v nich byl vzduch,

18
00:00:47,395 --> 00:00:49,338
něco jako částice vzduchu.

19
00:00:49,338 --> 00:00:52,210
Podle toho,
na jaký typ částic se díváme,

20
00:00:52,210 --> 00:00:55,419
ať už jde o oxid uhličitý,
kyslík nebo dusík,

21
00:00:55,419 --> 00:00:57,948
mají tyto částice různé vlastnosti.

22
00:00:57,948 --> 00:00:59,425
Existují také tekuté látky.

23
00:00:59,425 --> 00:01:02,082
Navíc, pokud dostatečně zvýšíme teplotu,

24
00:01:02,082 --> 00:01:05,018
pokud dostatečně zahřejeme 
například zlato či olovo,

25
00:01:05,018 --> 00:01:06,503
stane se z nich kapalina.

26
00:01:06,503 --> 00:01:09,841
Nebo například, když spálíte tento uhlík,

27
00:01:09,841 --> 00:01:12,076
přeměníte ho na plyn

28
00:01:12,076 --> 00:01:13,351
a uvolní se do okolí,

29
00:01:13,351 --> 00:01:14,702
můžete změnit jeho strukturu

30
00:01:14,702 --> 00:01:17,271
Toto jsou všechno látky,

31
00:01:17,271 --> 00:01:20,585
které lidstvo zná již tisíce let.

32
00:01:20,585 --> 00:01:22,452
To však přirozeně vede k otázce,

33
00:01:22,452 --> 00:01:24,226
která kdysi bývala filozofickou,

34
00:01:24,226 --> 00:01:26,405
ale nyní už známe trochu lepší odpověď.

35
00:01:26,405 --> 00:01:30,898
Tou otázkou je,
jestli při lámání toho uhlíku

36
00:01:30,898 --> 00:01:33,518
na menší a menší kousky,

37
00:01:33,518 --> 00:01:35,554
existuje nějaký nejmenší kousek,

38
00:01:35,554 --> 00:01:39,867
jakási nejmenší část této látky

39
00:01:39,867 --> 00:01:43,166
která má stále ještě vlastnosti uhlíku?

40
00:01:43,166 --> 00:01:45,256
A kdyby se vám povedlo
rozdělit ji i poté

41
00:01:45,256 --> 00:01:48,390
ztratily by se vlastnosti uhlíku?

42
00:01:48,390 --> 00:01:50,354
A odpovědí je: existuje.

43
00:01:50,354 --> 00:01:52,200
Řekněme si něco k terminologii.

44
00:01:52,200 --> 00:01:56,156
Čistým látkám, které mají

45
00:01:56,156 --> 00:01:59,025
specifické vlastnosti
při určitých teplotách

46
00:01:59,025 --> 00:02:01,185
a reagují určitým způsobem,

47
00:02:01,185 --> 00:02:05,291
říkáme prvky.

48
00:02:05,291 --> 00:02:08,729
Uhlík, olovo i zlato jsou prvky.

49
00:02:08,729 --> 00:02:10,400
Voda ale prvkem není.

50
00:02:10,400 --> 00:02:14,221
Dříve si to lidé mysleli,
ale teď už víme,

51
00:02:14,221 --> 00:02:17,892
že se voda skládá z více základních prvků.

52
00:02:17,892 --> 00:02:20,885
Skládá se z kyslíku a vodíku.

53
00:02:20,885 --> 00:02:25,014
Všechny prvky jsou uvedeny

54
00:02:25,014 --> 00:02:27,758
v takzvané periodické tabulce prvků.

55
00:02:27,758 --> 00:02:29,374
C značí uhlík,

56
00:02:29,374 --> 00:02:30,400
teď zmiňuji ty,

57
00:02:30,400 --> 00:02:32,379
které jsou důležité pro lidstvo.

58
00:02:32,379 --> 00:02:35,502
Časem se ale seznámíme téměř se všemi.

59
00:02:35,502 --> 00:02:39,148
Tohle je kyslík, dusík, tohle křemík.

60
00:02:39,148 --> 00:02:42,867
Au značí zlato. Tady máme olovo.

61
00:02:42,867 --> 00:02:51,995
A té nejzákladnější části 
každého prvku říkáme atom.

62
00:02:51,995 --> 00:02:54,559
Takže kdybyste tento uhlík
stále dělili a získávali

63
00:02:54,559 --> 00:02:57,079
menší a menší kousky,

64
00:02:57,079 --> 00:02:59,415
nakonec dojdete k atomu uhlíku.

65
00:02:59,415 --> 00:03:00,755
Udělejte to samé tady

66
00:03:00,755 --> 00:03:02,536
a dostanete se k atomu zlata.

67
00:03:02,536 --> 00:03:03,991
Udělejte to znovu i tady

68
00:03:03,991 --> 00:03:05,856
a nakonec nám zbyde některá

69
00:03:05,856 --> 00:03:07,758
z těchto malých částeček,

70
00:03:07,758 --> 00:03:09,185
kterou nazýváme atom olova.

71
00:03:09,185 --> 00:03:11,239
Není možné tuto částečku dál dělit,

72
00:03:11,239 --> 00:03:13,597
aniž by přestala být olovem,

73
00:03:13,597 --> 00:03:17,043
aniž by přestala mít vlastnosti olova.

74
00:03:17,043 --> 00:03:18,330
A jen pro představu,

75
00:03:18,330 --> 00:03:21,193
je to něco, co si umím opravdu 
jen těžko představit.

76
00:03:21,193 --> 00:03:24,040
To, že atomy jsou neuvěřitelně malé.

77
00:03:24,040 --> 00:03:25,901
Nepředstavitelně malinkaté.

78
00:03:25,901 --> 00:03:27,555
Tak například uhlík.

79
00:03:27,555 --> 00:03:29,379
Mé vlasy jsou také z uhlíku.

80
00:03:29,379 --> 00:03:31,882
Ve skutečnosti většina
mého těla je z uhlíku.

81
00:03:31,882 --> 00:03:35,912
Dokonce většina
všech živých tvorů je z uhlíku.

82
00:03:35,912 --> 00:03:40,533
A tak kdybyste vzali můj vlas,
který je z uhlíku.

83
00:03:40,533 --> 00:03:42,231
Můj vlas je převážně z uhlíku.

84
00:03:42,231 --> 00:03:43,989
Takže pokud se na něj podíváte,

85
00:03:43,989 --> 00:03:45,565
nemám sice žluté vlasy,

86
00:03:45,565 --> 00:03:46,886
ale chci,
aby to bylo vidět.

87
00:03:46,886 --> 00:03:47,650
Mám černé vlasy,

88
00:03:47,650 --> 00:03:49,713
ale to by tu už vůbec
nebylo vidět.

89
00:03:49,713 --> 00:03:51,970
Takže tu máme můj vlas
a já se ptám:

90
00:03:51,970 --> 00:03:55,200
"Kolik atomů uhlíku má můj vlas na šířku?"

91
00:03:55,200 --> 00:03:58,467
Pokud tedy vezmete průřez mého vlasu,
ne délku,

92
00:03:58,467 --> 00:04:00,361
ale šířku vlasu a řeknu vám:

93
00:04:00,361 --> 00:04:03,255
"Kolik atomů uhlíku
se tam na šířku vejde?"

94
00:04:03,255 --> 00:04:07,049
Mohli byste hádat:
Sal už mi řekl, že jsou velmi malé,

95
00:04:07,049 --> 00:04:08,960
tedy možná je to tisíc atomů uhlíku,

96
00:04:08,960 --> 00:04:10,284
nebo deset tisíc,
sto tisíc,

97
00:04:10,284 --> 00:04:11,028
a já bych řekl:

98
00:04:11,028 --> 00:04:14,249
"Ne! Je to jeden milion atomů uhlíku."

99
00:04:14,249 --> 00:04:17,439
Jinými slovy, mohli byste za sebou
naskládat milion atomů uhlíku

100
00:04:17,439 --> 00:04:20,993
napříč průměrným lidským vlasem.

101
00:04:20,993 --> 00:04:22,585
A to je samozřejmě jen přibližně,

102
00:04:22,585 --> 00:04:24,026
není to přesně jeden milion,

103
00:04:24,026 --> 00:04:26,605
ale dává nám to představu,
jak malý atom je.

104
00:04:26,605 --> 00:04:28,441
Vytrhněte si jeden vlas

105
00:04:28,441 --> 00:04:32,231
a představte si to,
dát milion věcí vedle sebe

106
00:04:32,231 --> 00:04:34,471
na šířku vlasu,

107
00:04:34,471 --> 00:04:37,037
ne podél, ale napříč vlasem.

108
00:04:37,037 --> 00:04:39,175
Pouhou šířku vlasu je těžké si představit.

109
00:04:39,175 --> 00:04:42,858
A do té se ještě vejde
milion atomů uhlíku.

110
00:04:42,979 --> 00:04:48,092
Odteď, což je hodně dobré,

111
00:04:48,092 --> 00:04:49,014
víme,

112
00:04:49,014 --> 00:04:51,375
že existuje tento základní 
stavební kámen uhlíku,

113
00:04:51,375 --> 00:04:53,933
ale nejenom toho,
platí to pro jakýkoliv prvek.

114
00:04:53,933 --> 00:04:55,952
A co je ještě lepší,

115
00:04:55,952 --> 00:04:59,066
tyto základní stavební kameny
spolu vzájemně souvisí.

116
00:04:59,066 --> 00:05:02,556
Atom uhlíku lze rozdělit
na ještě více elementární částice.

117
00:05:02,556 --> 00:05:07,569
Stejně tak i atom zlata.

118
00:05:07,569 --> 00:05:10,445
Definice každého atomu závisí

119
00:05:10,445 --> 00:05:12,759
na uspořádání těchto
elementárních částic.

120
00:05:12,759 --> 00:05:14,087
Pokud změníte počet

121
00:05:14,087 --> 00:05:15,901
těchto částic,

122
00:05:15,901 --> 00:05:17,844
můžou se změnit i vlastnosti prvku,

123
00:05:17,844 --> 00:05:18,891
jeho reaktivita,

124
00:05:18,891 --> 00:05:22,769
nebo se dokonce změní prvek samotný.

125
00:05:22,769 --> 00:05:25,144
A jen abyste tomu trochu lépe porozuměli,

126
00:05:25,144 --> 00:05:28,010
pojďme si o těchto
elementárních částicích něco říct.

127
00:05:28,010 --> 00:05:32,985
Takže máte proton.

128
00:05:32,985 --> 00:05:35,524
A počet protonů v jádře atomu

129
00:05:35,524 --> 00:05:38,003
je to, co určuje protonové číslo atomu.

130
00:05:38,003 --> 00:05:40,096
O jádru budu mluvit později.

131
00:05:40,096 --> 00:05:42,969
A to je to, co určuje prvek.

132
00:05:42,969 --> 00:05:45,492
Tedy tohle je to, co určuje prvek.

133
00:05:45,492 --> 00:05:47,403
Když se podíváte na periodickou tabulku,

134
00:05:47,403 --> 00:05:50,154
prvky tam jsou seřazené
podle atomového čísla.

135
00:05:50,154 --> 00:05:51,575
A atomové číslo

136
00:05:51,575 --> 00:05:54,667
není nic jiného než
počet protonů v prvku.

137
00:05:54,667 --> 00:05:58,667
Tedy podle definice,
vodík má jeden proton.

138
00:05:58,667 --> 00:06:02,800
Helium má dva a uhlík šest protonů.

139
00:06:02,800 --> 00:06:05,333
Neexistuje uhlík se sedmi protony.

140
00:06:05,333 --> 00:06:07,172
To už je potom dusík, ne uhlík.

141
00:06:07,172 --> 00:06:09,234
Už by to nebyl uhlík.

142
00:06:09,234 --> 00:06:10,604
Kyslík má osm protonů.

143
00:06:10,604 --> 00:06:12,673
Kdybyste sem nějak
přidali další proton,

144
00:06:12,673 --> 00:06:14,050
už by to nebyl kyslík,

145
00:06:14,050 --> 00:06:18,333
byl by to fluor. 
Takže takto definujeme prvek.

146
00:06:18,333 --> 00:06:20,067
Určuje nám to,
o jaký prvek se jedná.

147
00:06:20,067 --> 00:06:21,927
A atomové číslo neboli protonové číslo,

148
00:06:21,927 --> 00:06:25,447
počet protonů,
nezapomeňte,

149
00:06:25,447 --> 00:06:27,674
že se jedná o to číslo
napsané tady nahoře

150
00:06:27,674 --> 00:06:30,116
u každého z těchto prvků
v periodické tabulce

151
00:06:30,116 --> 00:06:31,529
Protonové číslo

152
00:06:31,529 --> 00:06:34,133
je rovné atomovému číslu.

153
00:06:34,133 --> 00:06:36,852
Rovná se atomovému číslu.

154
00:06:36,867 --> 00:06:38,861
Toto číslo se píše nahoru proto,

155
00:06:38,861 --> 00:06:42,221
že jde o určující rys prvku.

156
00:06:42,221 --> 00:06:46,133
Další dvě složky atomu,

157
00:06:46,133 --> 00:06:47,702
myslím, že jim tak můžeme říkat,

158
00:06:47,702 --> 00:06:55,123
jsou elektron a neutron.

159
00:06:55,123 --> 00:06:57,541
Model, který je dobré si 
vytvořit v hlavě, bude,

160
00:06:57,541 --> 00:07:00,420
jak uvidíme i dále při probírání chemie,

161
00:07:00,420 --> 00:07:02,833
trochu abstraktnější

162
00:07:02,833 --> 00:07:04,821
a opravdu těžko pochopitelný.

163
00:07:04,821 --> 00:07:06,568
Jedním ze způsobů, jak ho vnímat,

164
00:07:06,568 --> 00:07:08,348
je si představit protony a neutrony,

165
00:07:08,348 --> 00:07:09,825
které tvoří střed atomu.

166
00:07:09,825 --> 00:07:11,600
Tomu říkáme atomové jádro.

167
00:07:11,600 --> 00:07:14,867
Tak například uhlík, jak víme,
má šest protonů.

168
00:07:14,867 --> 00:07:19,067
Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest.

169
00:07:19,067 --> 00:07:22,385
Uhlík 12, což je typ uhlíku

170
00:07:22,385 --> 00:07:24,200
má zároveň šest neutronů.

171
00:07:24,200 --> 00:07:25,748
Existují typy uhlíků,

172
00:07:25,748 --> 00:07:28,021
které mají počet neutronů jiný.

173
00:07:28,021 --> 00:07:30,121
Můžeme měnit počet neutronů, 
nebo elektronů,

174
00:07:30,121 --> 00:07:31,733
a prvek se nemusí změnit

175
00:07:31,733 --> 00:07:33,267
Pro protony to však neplatí.

176
00:07:33,267 --> 00:07:35,905
Změníte-li počet protonů,
získáte jiný prvek.

177
00:07:35,905 --> 00:07:39,200
Teď nakreslím jádro uhlíku 12.

178
00:07:39,200 --> 00:07:43,200
Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest.

179
00:07:43,200 --> 00:07:46,487
Tohle tedy je jádro uhlíku 12.

180
00:07:46,487 --> 00:07:48,333
A někdy to uvidíte zapsané takto.

181
00:07:48,333 --> 00:07:51,132
A někdy se vlastně uvádí také

182
00:07:51,132 --> 00:07:53,831
číslo protonů.

183
00:07:53,831 --> 00:07:56,133
A důvodem, proč jsme napsali uhlík 12,

184
00:07:56,133 --> 00:07:58,677
pamatujete,
napočítal jsem šest neutronů,

185
00:07:58,677 --> 00:08:00,379
je, že se jedná o celkový počet,

186
00:08:00,379 --> 00:08:03,195
můžeme se na to dívat
jako na celkový počet,

187
00:08:03,195 --> 00:08:04,741
...je to jeden
z možných pohledů,

188
00:08:04,741 --> 00:08:06,505
a budeme to ještě probírat později...

189
00:08:06,505 --> 00:08:07,990
...je, že se jedná o celkový

190
00:08:07,990 --> 00:08:11,844
počet protonů a neutronů v jádře.

191
00:08:11,844 --> 00:08:15,240
A tento uhlík má 
podle definice atomové číslo šest,

192
00:08:15,240 --> 00:08:16,628
ale můžeme to tu přepsat

193
00:08:16,628 --> 00:08:18,596
jen proto,
abychom to nezapomněli.

194
00:08:18,596 --> 00:08:21,342
Takže ve středu atomu uhlíku
máme toto jádro.

195
00:08:21,342 --> 00:08:24,863
A uhlík 12 má šest protonů
a šest neutronů.

196
00:08:24,863 --> 00:08:27,495
Jiná verze uhlíku, uhlík 14, má stále

197
00:08:27,495 --> 00:08:30,909
šest protonů, ale má už osm neutronů.

198
00:08:30,909 --> 00:08:32,467
Počet neutronů
tedy můžeme měnit,

199
00:08:32,467 --> 00:08:34,610
ale teď se zabýváme uhlíkem 12.

200
00:08:34,610 --> 00:08:36,842
A jestliže uhlík 12 je neutrální,

201
00:08:36,842 --> 00:08:40,665
což ještě vysvětlím,

202
00:08:40,665 --> 00:08:43,200
pokud je neutrální,
bude mít také šest elektronů.

203
00:08:43,200 --> 00:08:45,400
Nakreslím tu těchto šest elektronů.

204
00:08:45,400 --> 00:08:49,467
Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest.

205
00:08:49,467 --> 00:08:50,756
A jeden ze způsobů,

206
00:08:50,756 --> 00:08:53,214
který je zároveň asi nejdůležitějším,
jak přemýšlet

207
00:08:53,214 --> 00:08:56,892
o vztahu mezi elektrony a jádrem

208
00:08:56,892 --> 00:08:58,840
spočívá v představě, že se elektrony

209
00:08:58,840 --> 00:09:00,835
jakoby pohybují kolem,

210
00:09:00,835 --> 00:09:02,956
poletují kolem tohoto jádra.

211
00:09:02,956 --> 00:09:04,692
Lze o tom přemýšlet tak,

212
00:09:04,692 --> 00:09:06,700
že elektrony obíhají kolem jádra,

213
00:09:06,700 --> 00:09:08,000
ale to není úplně správně.

214
00:09:08,000 --> 00:09:10,499
Neobíhají tak jako třeba planety

215
00:09:10,499 --> 00:09:11,660
obíhají kolem Slunce.

216
00:09:11,660 --> 00:09:13,749
Tato představa je ale
dobrým výchozím bodem.

217
00:09:13,749 --> 00:09:16,267
Jiný úhel pohledu je
představa poskakujících

218
00:09:16,267 --> 00:09:18,691
nebo poletujících
elektronů kolem jádra.

219
00:09:18,691 --> 00:09:19,956
A to je zkrátka jen proto,

220
00:09:19,956 --> 00:09:22,073
že realita je 
na této úrovni jiná.

221
00:09:22,073 --> 00:09:23,674
Řekneme si něco
o kvantové fyzice,

222
00:09:23,674 --> 00:09:26,408
abychom opravdu porozuměli,
co elektron dělá.

223
00:09:26,408 --> 00:09:29,190
Ale první model ve vaší hlavě je,

224
00:09:29,190 --> 00:09:32,400
že ve středu tohoto atomu uhlíku 12,

225
00:09:32,400 --> 00:09:34,067
máte toto jádro.

226
00:09:34,067 --> 00:09:36,644
Máte toto jádro, přímo tady.

227
00:09:36,644 --> 00:09:40,733
A tyto elektrony poskakují
kolem tohoto jádra.

228
00:09:40,733 --> 00:09:43,009
A důvod, proč tyto elektrony

229
00:09:43,009 --> 00:09:45,135
jen neodletí pryč od tohoto jádra,

230
00:09:45,135 --> 00:09:47,200
proč jsou s tímto jádrem jakoby svázané,

231
00:09:47,200 --> 00:09:49,448
a tvoří část tohoto atomu,

232
00:09:49,448 --> 00:09:54,579
je, že protony mají kladný náboj.

233
00:09:54,579 --> 00:09:57,918
A elektrony mají
záporný náboj.

234
00:09:57,918 --> 00:10:02,117
A to je jedna vlastností
těchto elementárních částic.

235
00:10:02,117 --> 00:10:03,530
Když začnete přemýšlet o tom,

236
00:10:03,530 --> 00:10:05,534
co je vlastně náboj,

237
00:10:05,534 --> 00:10:06,867
začne to být docela složité.

238
00:10:06,867 --> 00:10:08,400
Ale víme,

239
00:10:08,400 --> 00:10:10,697
když mluvíme o elektromagnetické síle,

240
00:10:10,697 --> 00:10:13,146
že opačné náboje se přitahují.

241
00:10:13,146 --> 00:10:14,959
Jak o tom tedy nejlépe přemýšlet:

242
00:10:14,959 --> 00:10:16,546
Protony a elektrony

243
00:10:16,546 --> 00:10:18,133
mají odlišné náboje,

244
00:10:18,133 --> 00:10:20,129
a proto se vzájemně přitahují.

245
00:10:20,129 --> 00:10:21,457
Neutrony jsou neutrální,

246
00:10:21,457 --> 00:10:25,088
takže ty vlastně jen sedí tady

247
00:10:25,088 --> 00:10:28,579
uvnitř jádra a ovlivňují vlastnosti

248
00:10:28,579 --> 00:10:33,154
atomů určitých prvků.

249
00:10:33,154 --> 00:10:35,005
Ale důvod, proč elektrony

250
00:10:35,005 --> 00:10:36,818
jen tak samy neodletí,

251
00:10:36,818 --> 00:10:38,600
je ten, že jsou přitahovány.

252
00:10:38,600 --> 00:10:42,333
Jsou přitahovány směrem k jádru.

253
00:10:42,333 --> 00:10:45,067
A také se neuvěřitelně rychle pohybují,

254
00:10:45,067 --> 00:10:47,140
je to opravdu těžké
pro představivost,

255
00:10:47,140 --> 00:10:48,446
opět se začínáme dotýkat

256
00:10:48,446 --> 00:10:51,186
velice zvláštní části fyziky.

257
00:10:51,186 --> 00:10:52,570
Jakmile začneme mluvit o tom,

258
00:10:52,570 --> 00:10:54,164
co elektron vlastně dělá

259
00:10:54,164 --> 00:10:55,686
ale má dost…

260
00:10:55,686 --> 00:10:56,842
můžeme říci, že dost

261
00:10:56,842 --> 00:10:57,924
poskakuje kolem

262
00:10:57,924 --> 00:11:00,733
že nechce spadnout do jádra,

263
00:11:00,733 --> 00:11:02,867
To je jeden způsob nahlížení.

264
00:11:02,867 --> 00:11:08,123
A tak, zmínil jsem tedy uhlík 12,

265
00:11:08,123 --> 00:11:09,769
definovaný počtem protonů.

266
00:11:09,769 --> 00:11:12,403
Kyslík by byl definovaný tím,
že má osm protonů.

267
00:11:12,403 --> 00:11:16,467
Ale ještě jednou,
elektrony na sebe mohou vzájemně působit.

268
00:11:16,467 --> 00:11:18,650
Také mohou být odebrány jinými atomy.

269
00:11:18,650 --> 00:11:21,025
A to ve skutečnosti tvoří velkou část

270
00:11:21,025 --> 00:11:23,271
našeho chápání chemie.

271
00:11:23,271 --> 00:11:25,995
Je založena na tom,
kolik elektronů má atom

272
00:11:25,995 --> 00:11:27,600
nebo určitý prvek.

273
00:11:27,600 --> 00:11:29,507
A jakou mají tyto elektrony konfiguraci,

274
00:11:29,507 --> 00:11:33,867
a jakou konfiguraci
mají elektrony jiných prvků,

275
00:11:33,867 --> 00:11:36,018
nebo možná jiných atomů téhož prvku.

276
00:11:36,018 --> 00:11:41,267
Můžeme začít předvídat,
jak může atom jednoho prvku

277
00:11:41,267 --> 00:11:43,333
reagovat s jiným atomem stejného prvku.

278
00:11:43,333 --> 00:11:46,733
Nebo jak může atom jednoho prvku reagovat

279
00:11:46,733 --> 00:11:49,695
nebo se vázat, či nevázat,
přitahovat,

280
00:11:49,695 --> 00:11:52,200
nebo odpuzovat další atom jiného prvku.

281
00:11:52,200 --> 00:11:53,420
Tak například,

282
00:11:53,420 --> 00:11:56,300
a o tom si ještě povíme víc později.

283
00:11:56,300 --> 00:12:00,144
Je možné, aby si nějaký jiný atom

284
00:12:00,144 --> 00:12:02,723
vzal elektron z uhlíku,

285
00:12:02,733 --> 00:12:05,552
jen proto, že z jakéhosi důvodu

286
00:12:05,552 --> 00:12:10,338
a povíme si o určitých neutrálních atomech
jistých prvků,

287
00:12:10,338 --> 00:12:13,723
které mají větší elektronovou afinitu
než jiné.

288
00:12:13,723 --> 00:12:15,218
Tedy jeden z takových atomů

289
00:12:15,218 --> 00:12:17,160
si vezme elektron

290
00:12:17,160 --> 00:12:19,230
z uhlíku, a pak tento uhlík bude

291
00:12:19,230 --> 00:12:21,831
mít méně elektronů než protonů,

292
00:12:21,831 --> 00:12:25,138
tedy budeme mít 5 elektronů a 6 protonů.

293
00:12:25,138 --> 00:12:27,800
A vznikne nám kladný náboj.

294
00:12:27,800 --> 00:12:30,039
V tomto uhlíku 12, který jsem 
nakreslil dříve,

295
00:12:30,039 --> 00:12:34,267
jsem měl 6 protonů, 6 elektronů
a náboje se vyrušily.

296
00:12:34,267 --> 00:12:36,553
Když ztratím elektron, zbyde jich jen pět,

297
00:12:36,553 --> 00:12:38,933
a získám kladný náboj.

298
00:12:38,933 --> 00:12:40,785
A o tomhle všem si povíme mnohem víc

299
00:12:40,785 --> 00:12:42,867
v celé osnově chemie.

300
00:12:42,867 --> 00:12:44,302
Ale doufám, že oceníte

301
00:12:44,302 --> 00:12:46,133
jak už teď to začíná být fascinující.

302
00:12:46,133 --> 00:12:51,800
Už se umíme dostat k tomu
základnímu stavebnímu kameni

303
00:12:51,800 --> 00:12:53,118
zvanému atom.

304
00:12:53,118 --> 00:12:54,920
A co je ještě lepší, tento základní

305
00:12:54,920 --> 00:12:56,759
stavební kámen je
navíc postaven

306
00:12:56,759 --> 00:12:58,667
z ještě základnějších stavebních kamenů.

307
00:12:58,667 --> 00:13:00,867
A tyhle všechny věci mohou být změněny,

308
00:13:00,867 --> 00:13:03,129
aby změnily vlastnosti atomu,

309
00:13:03,129 --> 00:13:06,044
nebo dokonce

310
00:13:06,044 --> 00:13:09,036
typ celého atomu.