0:00:00.137,0:00:03.002
Lidé již tisíce let[br]jen na základě pozorování

0:00:03.002,0:00:05.867
okolního prostředí vědí,

0:00:05.867,0:00:07.207
že existují různé látky.

0:00:07.207,0:00:10.333
A tyto látky mají různé vlastnosti.

0:00:10.333,0:00:11.954
Nejenom že mají různé vlastnosti.

0:00:11.954,0:00:14.745
Některé odráží světlo a jiné ne.

0:00:14.745,0:00:17.601
Můžou mít také určitou barvu nebo teplotu,

0:00:17.601,0:00:20.457
můžou být kapalné, plynné nebo pevné.

0:00:20.457,0:00:22.108
Zároveň jsme si začali všímat,

0:00:22.108,0:00:24.867
jak spolu reagují v daných podmínkách.

0:00:24.867,0:00:27.663
Tady mám obrázky některých látek.

0:00:27.663,0:00:31.477
Nalevo je uhlík v podobě grafitu.

0:00:31.477,0:00:36.069
Napravo je olovo a dole zlato.

0:00:36.069,0:00:38.719
A tyhle všechny obrázky

0:00:38.719,0:00:41.369
jsou z webové stránky napsané nahoře.

0:00:41.369,0:00:45.453
Všechno to jsou pevné látky,[br]ale zároveň nám může připadat,

0:00:45.453,0:00:47.395
že to vypadá, jako by v nich byl vzduch,

0:00:47.395,0:00:49.338
něco jako částice vzduchu.

0:00:49.338,0:00:52.210
Podle toho,[br]na jaký typ částic se díváme,

0:00:52.210,0:00:55.419
ať už jde o oxid uhličitý,[br]kyslík nebo dusík,

0:00:55.419,0:00:57.948
mají tyto částice různé vlastnosti.

0:00:57.948,0:00:59.425
Existují také tekuté látky.

0:00:59.425,0:01:02.082
Navíc, pokud dostatečně zvýšíme teplotu,

0:01:02.082,0:01:05.018
pokud dostatečně zahřejeme [br]například zlato či olovo,

0:01:05.018,0:01:06.503
stane se z nich kapalina.

0:01:06.503,0:01:09.841
Nebo například, když spálíte tento uhlík,

0:01:09.841,0:01:12.076
přeměníte ho na plyn

0:01:12.076,0:01:13.351
a uvolní se do okolí,

0:01:13.351,0:01:14.702
můžete změnit jeho strukturu

0:01:14.702,0:01:17.271
Toto jsou všechno látky,

0:01:17.271,0:01:20.585
které lidstvo zná již tisíce let.

0:01:20.585,0:01:22.452
To však přirozeně vede k otázce,

0:01:22.452,0:01:24.226
která kdysi bývala filozofickou,

0:01:24.226,0:01:26.405
ale nyní už známe trochu lepší odpověď.

0:01:26.405,0:01:30.898
Tou otázkou je,[br]jestli při lámání toho uhlíku

0:01:30.898,0:01:33.518
na menší a menší kousky,

0:01:33.518,0:01:35.554
existuje nějaký nejmenší kousek,

0:01:35.554,0:01:39.867
jakási nejmenší část této látky

0:01:39.867,0:01:43.166
která má stále ještě vlastnosti uhlíku?

0:01:43.166,0:01:45.256
A kdyby se vám povedlo[br]rozdělit ji i poté

0:01:45.256,0:01:48.390
ztratily by se vlastnosti uhlíku?

0:01:48.390,0:01:50.354
A odpovědí je: existuje.

0:01:50.354,0:01:52.200
Řekněme si něco k terminologii.

0:01:52.200,0:01:56.156
Čistým látkám, které mají

0:01:56.156,0:01:59.025
specifické vlastnosti[br]při určitých teplotách

0:01:59.025,0:02:01.185
a reagují určitým způsobem,

0:02:01.185,0:02:05.291
říkáme prvky.

0:02:05.291,0:02:08.729
Uhlík, olovo i zlato jsou prvky.

0:02:08.729,0:02:10.400
Voda ale prvkem není.

0:02:10.400,0:02:14.221
Dříve si to lidé mysleli,[br]ale teď už víme,

0:02:14.221,0:02:17.892
že se voda skládá z více základních prvků.

0:02:17.892,0:02:20.885
Skládá se z kyslíku a vodíku.

0:02:20.885,0:02:25.014
Všechny prvky jsou uvedeny

0:02:25.014,0:02:27.758
v takzvané periodické tabulce prvků.

0:02:27.758,0:02:29.374
C značí uhlík,

0:02:29.374,0:02:30.400
teď zmiňuji ty,

0:02:30.400,0:02:32.379
které jsou důležité pro lidstvo.

0:02:32.379,0:02:35.502
Časem se ale seznámíme téměř se všemi.

0:02:35.502,0:02:39.148
Tohle je kyslík, dusík, tohle křemík.

0:02:39.148,0:02:42.867
Au značí zlato. Tady máme olovo.

0:02:42.867,0:02:51.995
A té nejzákladnější části [br]každého prvku říkáme atom.

0:02:51.995,0:02:54.559
Takže kdybyste tento uhlík[br]stále dělili a získávali

0:02:54.559,0:02:57.079
menší a menší kousky,

0:02:57.079,0:02:59.415
nakonec dojdete k atomu uhlíku.

0:02:59.415,0:03:00.755
Udělejte to samé tady

0:03:00.755,0:03:02.536
a dostanete se k atomu zlata.

0:03:02.536,0:03:03.991
Udělejte to znovu i tady

0:03:03.991,0:03:05.856
a nakonec nám zbyde některá

0:03:05.856,0:03:07.758
z těchto malých částeček,

0:03:07.758,0:03:09.185
kterou nazýváme atom olova.

0:03:09.185,0:03:11.239
Není možné tuto částečku dál dělit,

0:03:11.239,0:03:13.597
aniž by přestala být olovem,

0:03:13.597,0:03:17.043
aniž by přestala mít vlastnosti olova.

0:03:17.043,0:03:18.330
A jen pro představu,

0:03:18.330,0:03:21.193
je to něco, co si umím opravdu [br]jen těžko představit.

0:03:21.193,0:03:24.040
To, že atomy jsou neuvěřitelně malé.

0:03:24.040,0:03:25.901
Nepředstavitelně malinkaté.

0:03:25.901,0:03:27.555
Tak například uhlík.

0:03:27.555,0:03:29.379
Mé vlasy jsou také z uhlíku.

0:03:29.379,0:03:31.882
Ve skutečnosti většina[br]mého těla je z uhlíku.

0:03:31.882,0:03:35.912
Dokonce většina[br]všech živých tvorů je z uhlíku.

0:03:35.912,0:03:40.533
A tak kdybyste vzali můj vlas,[br]který je z uhlíku.

0:03:40.533,0:03:42.231
Můj vlas je převážně z uhlíku.

0:03:42.231,0:03:43.989
Takže pokud se na něj podíváte,

0:03:43.989,0:03:45.565
nemám sice žluté vlasy,

0:03:45.565,0:03:46.886
ale chci,[br]aby to bylo vidět.

0:03:46.886,0:03:47.650
Mám černé vlasy,

0:03:47.650,0:03:49.713
ale to by tu už vůbec[br]nebylo vidět.

0:03:49.713,0:03:51.970
Takže tu máme můj vlas[br]a já se ptám:

0:03:51.970,0:03:55.200
"Kolik atomů uhlíku má můj vlas na šířku?"

0:03:55.200,0:03:58.467
Pokud tedy vezmete průřez mého vlasu,[br]ne délku,

0:03:58.467,0:04:00.361
ale šířku vlasu a řeknu vám:

0:04:00.361,0:04:03.255
"Kolik atomů uhlíku[br]se tam na šířku vejde?"

0:04:03.255,0:04:07.049
Mohli byste hádat:[br]Sal už mi řekl, že jsou velmi malé,

0:04:07.049,0:04:08.960
tedy možná je to tisíc atomů uhlíku,

0:04:08.960,0:04:10.284
nebo deset tisíc,[br]sto tisíc,

0:04:10.284,0:04:11.028
a já bych řekl:

0:04:11.028,0:04:14.249
"Ne! Je to jeden milion atomů uhlíku."

0:04:14.249,0:04:17.439
Jinými slovy, mohli byste za sebou[br]naskládat milion atomů uhlíku

0:04:17.439,0:04:20.993
napříč průměrným lidským vlasem.

0:04:20.993,0:04:22.585
A to je samozřejmě jen přibližně,

0:04:22.585,0:04:24.026
není to přesně jeden milion,

0:04:24.026,0:04:26.605
ale dává nám to představu,[br]jak malý atom je.

0:04:26.605,0:04:28.441
Vytrhněte si jeden vlas

0:04:28.441,0:04:32.231
a představte si to,[br]dát milion věcí vedle sebe

0:04:32.231,0:04:34.471
na šířku vlasu,

0:04:34.471,0:04:37.037
ne podél, ale napříč vlasem.

0:04:37.037,0:04:39.175
Pouhou šířku vlasu je těžké si představit.

0:04:39.175,0:04:42.858
A do té se ještě vejde[br]milion atomů uhlíku.

0:04:42.979,0:04:48.092
Odteď, což je hodně dobré,

0:04:48.092,0:04:49.014
víme,

0:04:49.014,0:04:51.375
že existuje tento základní [br]stavební kámen uhlíku,

0:04:51.375,0:04:53.933
ale nejenom toho,[br]platí to pro jakýkoliv prvek.

0:04:53.933,0:04:55.952
A co je ještě lepší,

0:04:55.952,0:04:59.066
tyto základní stavební kameny[br]spolu vzájemně souvisí.

0:04:59.066,0:05:02.556
Atom uhlíku lze rozdělit[br]na ještě více elementární částice.

0:05:02.556,0:05:07.569
Stejně tak i atom zlata.

0:05:07.569,0:05:10.445
Definice každého atomu závisí

0:05:10.445,0:05:12.759
na uspořádání těchto[br]elementárních částic.

0:05:12.759,0:05:14.087
Pokud změníte počet

0:05:14.087,0:05:15.901
těchto částic,

0:05:15.901,0:05:17.844
můžou se změnit i vlastnosti prvku,

0:05:17.844,0:05:18.891
jeho reaktivita,

0:05:18.891,0:05:22.769
nebo se dokonce změní prvek samotný.

0:05:22.769,0:05:25.144
A jen abyste tomu trochu lépe porozuměli,

0:05:25.144,0:05:28.010
pojďme si o těchto[br]elementárních částicích něco říct.

0:05:28.010,0:05:32.985
Takže máte proton.

0:05:32.985,0:05:35.524
A počet protonů v jádře atomu

0:05:35.524,0:05:38.003
je to, co určuje protonové číslo atomu.

0:05:38.003,0:05:40.096
O jádru budu mluvit později.

0:05:40.096,0:05:42.969
A to je to, co určuje prvek.

0:05:42.969,0:05:45.492
Tedy tohle je to, co určuje prvek.

0:05:45.492,0:05:47.403
Když se podíváte na periodickou tabulku,

0:05:47.403,0:05:50.154
prvky tam jsou seřazené[br]podle atomového čísla.

0:05:50.154,0:05:51.575
A atomové číslo

0:05:51.575,0:05:54.667
není nic jiného než[br]počet protonů v prvku.

0:05:54.667,0:05:58.667
Tedy podle definice,[br]vodík má jeden proton.

0:05:58.667,0:06:02.800
Helium má dva a uhlík šest protonů.

0:06:02.800,0:06:05.333
Neexistuje uhlík se sedmi protony.

0:06:05.333,0:06:07.172
To už je potom dusík, ne uhlík.

0:06:07.172,0:06:09.234
Už by to nebyl uhlík.

0:06:09.234,0:06:10.604
Kyslík má osm protonů.

0:06:10.604,0:06:12.673
Kdybyste sem nějak[br]přidali další proton,

0:06:12.673,0:06:14.050
už by to nebyl kyslík,

0:06:14.050,0:06:18.333
byl by to fluor. [br]Takže takto definujeme prvek.

0:06:18.333,0:06:20.067
Určuje nám to,[br]o jaký prvek se jedná.

0:06:20.067,0:06:21.927
A atomové číslo neboli protonové číslo,

0:06:21.927,0:06:25.447
počet protonů,[br]nezapomeňte,

0:06:25.447,0:06:27.674
že se jedná o to číslo[br]napsané tady nahoře

0:06:27.674,0:06:30.116
u každého z těchto prvků[br]v periodické tabulce

0:06:30.116,0:06:31.529
Protonové číslo

0:06:31.529,0:06:34.133
je rovné atomovému číslu.

0:06:34.133,0:06:36.852
Rovná se atomovému číslu.

0:06:36.867,0:06:38.861
Toto číslo se píše nahoru proto,

0:06:38.861,0:06:42.221
že jde o určující rys prvku.

0:06:42.221,0:06:46.133
Další dvě složky atomu,

0:06:46.133,0:06:47.702
myslím, že jim tak můžeme říkat,

0:06:47.702,0:06:55.123
jsou elektron a neutron.

0:06:55.123,0:06:57.541
Model, který je dobré si [br]vytvořit v hlavě, bude,

0:06:57.541,0:07:00.420
jak uvidíme i dále při probírání chemie,

0:07:00.420,0:07:02.833
trochu abstraktnější

0:07:02.833,0:07:04.821
a opravdu těžko pochopitelný.

0:07:04.821,0:07:06.568
Jedním ze způsobů, jak ho vnímat,

0:07:06.568,0:07:08.348
je si představit protony a neutrony,

0:07:08.348,0:07:09.825
které tvoří střed atomu.

0:07:09.825,0:07:11.600
Tomu říkáme atomové jádro.

0:07:11.600,0:07:14.867
Tak například uhlík, jak víme,[br]má šest protonů.

0:07:14.867,0:07:19.067
Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest.

0:07:19.067,0:07:22.385
Uhlík 12, což je typ uhlíku

0:07:22.385,0:07:24.200
má zároveň šest neutronů.

0:07:24.200,0:07:25.748
Existují typy uhlíků,

0:07:25.748,0:07:28.021
které mají počet neutronů jiný.

0:07:28.021,0:07:30.121
Můžeme měnit počet neutronů, [br]nebo elektronů,

0:07:30.121,0:07:31.733
a prvek se nemusí změnit

0:07:31.733,0:07:33.267
Pro protony to však neplatí.

0:07:33.267,0:07:35.905
Změníte-li počet protonů,[br]získáte jiný prvek.

0:07:35.905,0:07:39.200
Teď nakreslím jádro uhlíku 12.

0:07:39.200,0:07:43.200
Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest.

0:07:43.200,0:07:46.487
Tohle tedy je jádro uhlíku 12.

0:07:46.487,0:07:48.333
A někdy to uvidíte zapsané takto.

0:07:48.333,0:07:51.132
A někdy se vlastně uvádí také

0:07:51.132,0:07:53.831
číslo protonů.

0:07:53.831,0:07:56.133
A důvodem, proč jsme napsali uhlík 12,

0:07:56.133,0:07:58.677
pamatujete,[br]napočítal jsem šest neutronů,

0:07:58.677,0:08:00.379
je, že se jedná o celkový počet,

0:08:00.379,0:08:03.195
můžeme se na to dívat[br]jako na celkový počet,

0:08:03.195,0:08:04.741
...je to jeden[br]z možných pohledů,

0:08:04.741,0:08:06.505
a budeme to ještě probírat později...

0:08:06.505,0:08:07.990
...je, že se jedná o celkový

0:08:07.990,0:08:11.844
počet protonů a neutronů v jádře.

0:08:11.844,0:08:15.240
A tento uhlík má [br]podle definice atomové číslo šest,

0:08:15.240,0:08:16.628
ale můžeme to tu přepsat

0:08:16.628,0:08:18.596
jen proto,[br]abychom to nezapomněli.

0:08:18.596,0:08:21.342
Takže ve středu atomu uhlíku[br]máme toto jádro.

0:08:21.342,0:08:24.863
A uhlík 12 má šest protonů[br]a šest neutronů.

0:08:24.863,0:08:27.495
Jiná verze uhlíku, uhlík 14, má stále

0:08:27.495,0:08:30.909
šest protonů, ale má už osm neutronů.

0:08:30.909,0:08:32.467
Počet neutronů[br]tedy můžeme měnit,

0:08:32.467,0:08:34.610
ale teď se zabýváme uhlíkem 12.

0:08:34.610,0:08:36.842
A jestliže uhlík 12 je neutrální,

0:08:36.842,0:08:40.665
což ještě vysvětlím,

0:08:40.665,0:08:43.200
pokud je neutrální,[br]bude mít také šest elektronů.

0:08:43.200,0:08:45.400
Nakreslím tu těchto šest elektronů.

0:08:45.400,0:08:49.467
Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest.

0:08:49.467,0:08:50.756
A jeden ze způsobů,

0:08:50.756,0:08:53.214
který je zároveň asi nejdůležitějším,[br]jak přemýšlet

0:08:53.214,0:08:56.892
o vztahu mezi elektrony a jádrem

0:08:56.892,0:08:58.840
spočívá v představě, že se elektrony

0:08:58.840,0:09:00.835
jakoby pohybují kolem,

0:09:00.835,0:09:02.956
poletují kolem tohoto jádra.

0:09:02.956,0:09:04.692
Lze o tom přemýšlet tak,

0:09:04.692,0:09:06.700
že elektrony obíhají kolem jádra,

0:09:06.700,0:09:08.000
ale to není úplně správně.

0:09:08.000,0:09:10.499
Neobíhají tak jako třeba planety

0:09:10.499,0:09:11.660
obíhají kolem Slunce.

0:09:11.660,0:09:13.749
Tato představa je ale[br]dobrým výchozím bodem.

0:09:13.749,0:09:16.267
Jiný úhel pohledu je[br]představa poskakujících

0:09:16.267,0:09:18.691
nebo poletujících[br]elektronů kolem jádra.

0:09:18.691,0:09:19.956
A to je zkrátka jen proto,

0:09:19.956,0:09:22.073
že realita je [br]na této úrovni jiná.

0:09:22.073,0:09:23.674
Řekneme si něco[br]o kvantové fyzice,

0:09:23.674,0:09:26.408
abychom opravdu porozuměli,[br]co elektron dělá.

0:09:26.408,0:09:29.190
Ale první model ve vaší hlavě je,

0:09:29.190,0:09:32.400
že ve středu tohoto atomu uhlíku 12,

0:09:32.400,0:09:34.067
máte toto jádro.

0:09:34.067,0:09:36.644
Máte toto jádro, přímo tady.

0:09:36.644,0:09:40.733
A tyto elektrony poskakují[br]kolem tohoto jádra.

0:09:40.733,0:09:43.009
A důvod, proč tyto elektrony

0:09:43.009,0:09:45.135
jen neodletí pryč od tohoto jádra,

0:09:45.135,0:09:47.200
proč jsou s tímto jádrem jakoby svázané,

0:09:47.200,0:09:49.448
a tvoří část tohoto atomu,

0:09:49.448,0:09:54.579
je, že protony mají kladný náboj.

0:09:54.579,0:09:57.918
A elektrony mají[br]záporný náboj.

0:09:57.918,0:10:02.117
A to je jedna vlastností[br]těchto elementárních částic.

0:10:02.117,0:10:03.530
Když začnete přemýšlet o tom,

0:10:03.530,0:10:05.534
co je vlastně náboj,

0:10:05.534,0:10:06.867
začne to být docela složité.

0:10:06.867,0:10:08.400
Ale víme,

0:10:08.400,0:10:10.697
když mluvíme o elektromagnetické síle,

0:10:10.697,0:10:13.146
že opačné náboje se přitahují.

0:10:13.146,0:10:14.959
Jak o tom tedy nejlépe přemýšlet:

0:10:14.959,0:10:16.546
Protony a elektrony

0:10:16.546,0:10:18.133
mají odlišné náboje,

0:10:18.133,0:10:20.129
a proto se vzájemně přitahují.

0:10:20.129,0:10:21.457
Neutrony jsou neutrální,

0:10:21.457,0:10:25.088
takže ty vlastně jen sedí tady

0:10:25.088,0:10:28.579
uvnitř jádra a ovlivňují vlastnosti

0:10:28.579,0:10:33.154
atomů určitých prvků.

0:10:33.154,0:10:35.005
Ale důvod, proč elektrony

0:10:35.005,0:10:36.818
jen tak samy neodletí,

0:10:36.818,0:10:38.600
je ten, že jsou přitahovány.

0:10:38.600,0:10:42.333
Jsou přitahovány směrem k jádru.

0:10:42.333,0:10:45.067
A také se neuvěřitelně rychle pohybují,

0:10:45.067,0:10:47.140
je to opravdu těžké[br]pro představivost,

0:10:47.140,0:10:48.446
opět se začínáme dotýkat

0:10:48.446,0:10:51.186
velice zvláštní části fyziky.

0:10:51.186,0:10:52.570
Jakmile začneme mluvit o tom,

0:10:52.570,0:10:54.164
co elektron vlastně dělá

0:10:54.164,0:10:55.686
ale má dost…

0:10:55.686,0:10:56.842
můžeme říci, že dost

0:10:56.842,0:10:57.924
poskakuje kolem

0:10:57.924,0:11:00.733
že nechce spadnout do jádra,

0:11:00.733,0:11:02.867
To je jeden způsob nahlížení.

0:11:02.867,0:11:08.123
A tak, zmínil jsem tedy uhlík 12,

0:11:08.123,0:11:09.769
definovaný počtem protonů.

0:11:09.769,0:11:12.403
Kyslík by byl definovaný tím,[br]že má osm protonů.

0:11:12.403,0:11:16.467
Ale ještě jednou,[br]elektrony na sebe mohou vzájemně působit.

0:11:16.467,0:11:18.650
Také mohou být odebrány jinými atomy.

0:11:18.650,0:11:21.025
A to ve skutečnosti tvoří velkou část

0:11:21.025,0:11:23.271
našeho chápání chemie.

0:11:23.271,0:11:25.995
Je založena na tom,[br]kolik elektronů má atom

0:11:25.995,0:11:27.600
nebo určitý prvek.

0:11:27.600,0:11:29.507
A jakou mají tyto elektrony konfiguraci,

0:11:29.507,0:11:33.867
a jakou konfiguraci[br]mají elektrony jiných prvků,

0:11:33.867,0:11:36.018
nebo možná jiných atomů téhož prvku.

0:11:36.018,0:11:41.267
Můžeme začít předvídat,[br]jak může atom jednoho prvku

0:11:41.267,0:11:43.333
reagovat s jiným atomem stejného prvku.

0:11:43.333,0:11:46.733
Nebo jak může atom jednoho prvku reagovat

0:11:46.733,0:11:49.695
nebo se vázat, či nevázat,[br]přitahovat,

0:11:49.695,0:11:52.200
nebo odpuzovat další atom jiného prvku.

0:11:52.200,0:11:53.420
Tak například,

0:11:53.420,0:11:56.300
a o tom si ještě povíme víc později.

0:11:56.300,0:12:00.144
Je možné, aby si nějaký jiný atom

0:12:00.144,0:12:02.723
vzal elektron z uhlíku,

0:12:02.733,0:12:05.552
jen proto, že z jakéhosi důvodu

0:12:05.552,0:12:10.338
a povíme si o určitých neutrálních atomech[br]jistých prvků,

0:12:10.338,0:12:13.723
které mají větší elektronovou afinitu[br]než jiné.

0:12:13.723,0:12:15.218
Tedy jeden z takových atomů

0:12:15.218,0:12:17.160
si vezme elektron

0:12:17.160,0:12:19.230
z uhlíku, a pak tento uhlík bude

0:12:19.230,0:12:21.831
mít méně elektronů než protonů,

0:12:21.831,0:12:25.138
tedy budeme mít 5 elektronů a 6 protonů.

0:12:25.138,0:12:27.800
A vznikne nám kladný náboj.

0:12:27.800,0:12:30.039
V tomto uhlíku 12, který jsem [br]nakreslil dříve,

0:12:30.039,0:12:34.267
jsem měl 6 protonů, 6 elektronů[br]a náboje se vyrušily.

0:12:34.267,0:12:36.553
Když ztratím elektron, zbyde jich jen pět,

0:12:36.553,0:12:38.933
a získám kladný náboj.

0:12:38.933,0:12:40.785
A o tomhle všem si povíme mnohem víc

0:12:40.785,0:12:42.867
v celé osnově chemie.

0:12:42.867,0:12:44.302
Ale doufám, že oceníte

0:12:44.302,0:12:46.133
jak už teď to začíná být fascinující.

0:12:46.133,0:12:51.800
Už se umíme dostat k tomu[br]základnímu stavebnímu kameni

0:12:51.800,0:12:53.118
zvanému atom.

0:12:53.118,0:12:54.920
A co je ještě lepší, tento základní

0:12:54.920,0:12:56.759
stavební kámen je[br]navíc postaven

0:12:56.759,0:12:58.667
z ještě základnějších stavebních kamenů.

0:12:58.667,0:13:00.867
A tyhle všechny věci mohou být změněny,

0:13:00.867,0:13:03.129
aby změnily vlastnosti atomu,

0:13:03.129,0:13:06.044
nebo dokonce

0:13:06.044,0:13:09.036
typ celého atomu.